Den 19. – Cesta z Kandy do Nuwara Eliya

8. února 2009

Kam dál?

Včera jsme se přikláněli k variantě odjezdu do Polonnaruwa, jedné části Kulturního trojúhelníku: Anuradhapura, Polonnaruwa, Dambulla. Přírody jsme již viděli dost a ještě by to chtělo vidět nějakého Buddhu nebo pěkný chrám. Šli jsme zjišťovat informace a cestou se již ptali na taxi do Polonnaruwa. Lonely z roku 2006 udával cenu 2.000 – 2.500 rupií. První nabídka, kterou jsme dostali zněla na 5.000 a o slevě nechtěl řidič ani slyšet. Další nabídky byly na 7.500, 8.000 a poslední na 6.000. Poslední ridič taky odmítal jít níž a ptal se, kde jsme nabídku na 5.000 dostali. Pak konečně dorazila paní z informací, na kterou jsme čekali. Dala nám brožuru, ale moc nám toho neřekla. Ve světle cen nám cesta do Polonnaruwa za 5.000 + 2.800 za vstupenku kvůli tomu, abych si udělal 1 fotku ruin, už nepřišla zajímavá. Na další atrakce bychom museli cestovat na další místa, což znamená další náklady na cestu + vstupenku za dalších 2.800 do další části Kulturního trojúhelníku. Když k tomu přičtete ubytování a jídlo, není to úplně levné. Navíc jsme se na informacích začali bavit s týpkem, co včera přijel z Indie a stěžoval si, jak je Srí Lanka drahá: ubytování v Indii stojí 500 rupií, srovnatelné na Srí Lance 2.000 a než by vám dali slevu, radši vás nechají jít. Ten nám motivaci do Polonnaruwa nepřidal :) .

Chtěli jsme z Kandy vypadnout. Města, hlavně ta velká, se nám moc nelíbí. Vše, co jsme v Kandy chtěli - botanická, Buddhův zub a vykoupat slona - jsme už zvládli a velký bílý Buddha na kopci poblíž prý není pěkný. Rozhodnutí o předposledním místě nakonec padlo na Nuwara Eliya (čti: nurélia), poslední bude Negombo.

Cesta Kandy – Nuwara Eliya

Vodopád Ramboda

Místní taxikáři a tuk-tukáři jsou taková mafie. Zvěst o cíli naší cesty byla stále o krok před námi. Už se neptali jestli chceme taxi a kam chceme jet, rovnou nabízeli Polonnaruwa nebo Nuwara Eliya. My jsme však chtěli našeho tuk-tukáře, Sunila. Zavolali jsme mu a za chvíli jsme byli na cestě. V průběhu jsme udělali pár krátkých zastávek. Vodopád Ramboda (108 metrů) stojí za strmou cestu, která vede přes hotel Ramboda Falls. Jemná mlha vodních kapek, kterou od vodopádu nese vítr byla v parném poledni moc příjemná. Na další zastávce nám tuk-tukář koupil Jackfruit (Wikipedia: Jackfruit CZ / EN) - výborné ovoce, které chutí připomíná banán a v sezóně je prý ještě sladší.

Nuwara Eliya

Nuwara Eliya leží v horách a je v ní podstatně chladněji. Poslední kilometry jsme jeli s husí kůží a vůbec to nebylo příjemné. Vyzkoušeli jsme pár hotelů a guest house, kde Sunil zastavil, ale většinou nebyly pěkný, ale zato byly drahý. Poručili jsme si hotel Rising Lion, který stojí nad městem. Líbil se nám a snížená cena na 2.000 rupií za noc se dala.

Dobrodružná večeře

Vyrazili jsme do města k malé prohlídce. Zapadli jsme do nějaké „restaurace“ na jídlo. Hned se nás jali obsluhovat a dělat pro nás nějaké jídlo. Čím dýl jsme tam byli, tím míň se nám tam líbilo. Nebylo tam zrovna čisto, pán vedle nevypadal zrovna nejlíp a ten co si sedl za mě už byl houmles na 100 %. Okolo nás prošli se špinavou nakrájenou zeleninou a rozhodování vrcholilo. Čím dýl jsme na Srí Lance, tím míň jsme opatrný a zatím nám to prochází, ale tohle jídlo je fakt zbytečnej risk se špatným kurzem. Rozhodli jsme se to stornovat, teď jen jak to říct. V náš neprospěch hovořila naše nedobrá jazyková vybavenost, srílanské lanaření k čemukoliv, i fakt, že na jídle se možná už pracuje a Colu šli asi koupit. Když se v „restauraci“ chvíli nikdo z provozu neobjevoval, rozhodli jsme se zdrhnout. Máme sice lehké výčitky svědomí, ale kdo byl v podobné situaci, pochopí.

Další den: Zítra samozřejmě nevíme, ale dá se to jednoduše zjistit.

Fotogalerie

Popisek fotografie se zobrazí po najetí myší.

Kam dál?

Cestopis

Praktické informace

Komentáře a dotazy

Srílančan > Cestopis > Den 19. – Cesta z Kandy do Nuwara Eliya