Den 5. - Výlet do ZOO v Dehiwala

25. ledna 2009

Budík nařízený na 6:30 měl smůlu. S neoblomnou vytrvalostí jsem ho každých 10 minut típal až do 8:30.

Jízda autobusem - kapitola sama o sobě

První seznámení s autobusovou dopravou

Po snídani jsme se vydali na naší první cestu autobusem. Na Srí Lance tvoří osádku řidič a vyvolávač, který k této funkci ještě vybírá jízdné, a pak samozřejmě cestující. Nastupuje se většinou za jízdy, když vám řidič přibrzdí. Na nádraží a zastávce (takové, kde se stojí) vyvolávač pobíhá okolo autobusu a neustále dokola vykřikuje místa, kam jede. V některých případech je vyvolávání naprosto neodlišitelné od hudrování krocana.

Klaksón jede

Řízení na Srí Lance nemá pevná pravidla - jede drzejší. Řidiči jsou evidentně placeni dle troubení. Tolik klaksónu, co na Srí Lance za jednu cestu autobusem, neuslyšíte v ČR za celý život.

Do ZOO

Pštros

Raději jsme se u několika lidí ujistili, že náš autobus jeden skutečně do Dehiwale. Tam jsme přestupovali na autobus 118 do ZOO.

ZOO v Dehiwala je vyhlášeno jako jedno z nejlepších v Asii. A není to zrovna levná záležitost. Vstup dospělého stojí 1.000 rupií, pro cizince 2x tolik - 2.000 rupií (400 Kč) na hlavu. Bohužel, ZOO za návštěvu nestojí. Jsou tam zvířata asi jako v každé jiné ZOO. V 16:00 má probíhat představení, kde sloni tančí. My nemáme cirkus rádi, takže jsme nečekali.

Čůrání

Cestou zpět musela Mirka na záchod. Po hledání něčeho rozumného vzala v Dehiwale za vděk místní restaurací - jídelnou. Čekal jsem v jídelně, následuje její popis situace:

“Šla jsem po schodech dolu a chodbou na dvorek, kde seděli nebezpečně se tvářící chlapi, který na mě pokřikovali a mlaskali. Dál na dvorku se myl nahý chlap. Celou cestu za mnou šel kluk, který chtěl, abych mu dala batoh. Na konci cesty byly šlapky. Spláchnout nebo se umýt utopie. A pak znovu zpátky.”

Ponaučení, nepouštět Mirku (holky) nikam samotné, je jasné.

Zpátky do Colombo

Dál už to bylo jednoduché. Chytili jsme nějaký autobus do Colombo. Na nádraží jsme ochutnali King Coconut. My známe King Coconut jako hnědý hrubý kokosový ořech. Toto je jeho mladé vydání. Má žlutou barvu, horní okraj se oseká a pije se. Chutná rozhodně mnohem líp než starý kokos a naopak příjemně osvěží. Cena 20 rupií (4 Kč) peněženku určitě nezaskočí. Pokud však dostanete brčko a dopitý ořech s ním vrátíte, buďte si jistí, že brčko dostane někdo další.

Večeře v Galle Face

Venkovní restaurace v Galle Face hotelu

Zjistili jsem v kolik jede vlak následující den do Galle a pak se vydali  zpátky na hotel tuk-tukem. Ač je ubytování v Galle Face hotelu drahé, vyplatí se tam najíst. Jídla, která nás zaujala byla již od 400 rupií (80 Kč) a za takovéhle peníze jídlo, které není z kari nebo to není ovoce, těžko seženete.

.

Další den: Zítra přesun vlakem do Galle, cca 100 km.

Fotogalerie

Popisek fotografie se zobrazí po najetí myší.

Kam dál?

Cestopis

Praktické informace

Komentáře a dotazy

Srílančan > Cestopis > Den 5. - Výlet do ZOO v Dehiwala