Den 10. - Zewling v Mirissa II.

30. ledna 2009

Betel byl pěkně hnusnej. Zkusil jsem ho rozkousat, ale ta chuť se opravdu nedala. Nepomohlo ani přikusování listu. Možná ty ingredience (tabák a citron), co nám z toho vyhodil, přidávají právě proto, aby se to dalo žvejkat.

Vstáváníčko

Vzbudil mě hluk, jak běhala opice po střeše bungalovu. Vstali jsme asi v půl osmé, ale stejně naše – hlavně tedy moje – dokopání se k odchodu vyšlo mezi 10 a 11. Před samotným odchodem ještě proběhla atrakce v podání místního česače kokosů. Já to bohužel neviděl, ale okolní opice to prý dost naštvalo a něco po pánovi házely.

Procházka a oběd

Pak už jsme se vydali na procházku, tentokrát na druhou stranu od cesty na pláž. Byla to „dobrá“ volba. Po několika stech metrech jsme nic zajímavého nepotkali, tak jsme to otočili.

K obědu v našem guest house jsem opsal Mirčiny včerejší špagety se sýrem, které byly výborné. K tomu jsme si dali kuřecí polévku a rajčatookurkový salát. Vše bylo výborné. Polévka teda byla plná kostí, ale na to si na Srí Lance brzy zvyknete. Oni neznají nic jako stehno nebo prso. Oni prostě naporcují kuře mačetou na malé kusy a ty uvaří.

Koupání je nebezpečné

Unavený pán

Odpoledne jsme se šli opět válet na pláž. Šli jsme až na konec pravé strany. Byly tam kameny, takže opět vynořila otázka šnorchlování. Zvláštní bylo, že zrovna dnes byly vlny největší. Domníval jsem se, že vlny o kameny rozbijí a blíž břehu budou menší. Domníval jsem se špatně. Zkusil jsem jít do moře jen tak si zaplavat, ale vlny čeřily písek a kameny na dně taky nebyly vidět. Pak přišly dvě velké vlny, které jsem už neustál a jak si tak se mnou házely, šlápnul jsem na kámen s nějakými lasturami či co. Samozřejmě se mi několik úlomků zabodlo do nohy. Jak jsem se tak plácal ve vodě a čekal až mi vlny dovolí vstát, místní surfaři mi z baru ukazovali palce nahoru. Že by ale něco houkli, když jsem šel do vody, to né. Mám velké bebíčko, asi 3 malé kousky zapíchnuté v chodidlu – je to na umření ;) .

Další den: Tímto nám válení končí. Zítra vyrážíme do městečka Embilipitiya, odtud chceme do parku Uda Walawe. Pak už nám začíná náročnější část cesty.

Fotogalerie

Popisek fotografie se zobrazí po najetí myší.

Kam dál?

Cestopis

Praktické informace

Komentáře a dotazy

Srílančan > Cestopis > Den 10. - Zewling v Mirissa II.